Výsledky VIII. Jump Rally 2011

Vítězové RZ:

Casier - 3,  Thiry - 3,  Senna - 3, Robert - 1

---

„NEČEKANÝ VÍTĚZ“

Dalším prázdninovým podnikem letošního Intercupu byla poslední červencovou sobotu Jump Rally konaná jako každým rokem v obci Nedachlebice na Uherskohradišťsku. 8. ročník této soutěže byl rozdělený do dvou samostatných etap, když dopolední část měla na programu pět měřených úseků na pěkné nezpevněné trati na pozemku pořadatele závodu, stejný počet erzet se pak odehrál v rozlehlém areálu u fotbalového hřiště. Tahle asfaltová část však byla díky velmi dlouhým rychlostním zkouškám rozhodující. Celkem tedy bylo na pořadu dne 10 rychlostních zkoušek. Do uzavřeného parkoviště před startem předalo svůj speciál 37 soutěžících, když z adeptů na čelní pozice zde chyběl například Pavel Sibera, či Thierry Neuville. Hned od začátku se rozpoutala řádná mela o pořadí. Na čele se usadil vedoucí muž mistrovství Ayrton Senna a tento reprezentant AMK Malá Skála byl nakonec nejrychlejší po šotolinové části rally. Jeho náskok však nebyl nijak velký a bylo jasné, že o udržení první příčky ještě bude muset zabojovat. Po polovině odjetých rychlostních testů byl na druhém místě stále se zlepšující Bernd Casier, průběžnou třetí pozici okupoval další z mladší generace dravců Cédric Robert. Po menším odpočinku se soutěžící pustili do náročných asfaltových tratí. S největší vervou začal Belgičan Casier, jenž se svou Fabií jel doslova impozantně a brzy se ujal vedení v soutěži. Skvěle si ale počínalo více jezdců a pořadí se neustále promíchávalo. Nakonec si po vynikajícím výkonu pro vítězství dojela posádka Casier - Caesemaker, což je pro ně premiérová výhra v soutěži Intercupu a nutno dodat, že pro mnohé to bylo velké překvapení. „Kaiser“ měl na dveřích své Škodovky „nešťastné“ startovní číslo třináct, které mu ovšem tentokrát žádné neštěstí nepřineslo. Po výborném finiši byl jako druhý klasifikován další „Belgán“ Bruno Thiry, jehož výsledek měl velkou váhu hlavně proto, že kromě odeznívajícího zranění nohy startoval navíc ještě se zlomeným zápěstím. Bronzovou příčku obsadil Ayrton Senna, jež se výjimečně musel sklonit před výše jmenovanými. Nutno podotknout, že mezi nejlepší trojicí byly v cíli velmi malé časové rozestupy. Na čtvrtém místě soutěž dokončil rychlý Tom Lysák, pátá pozice patřila Francouzi Robertovi. Šestý byl loňský vítěz Jump Rally Tonda Hráček, sedmou příčku obsadil Láďa Ladin, za ním figuroval ve výsledcích poprvé bodující Honza Viktora. Devátým jezdcem výsledkové listiny byl Nico Vouilloz, elitní bodovanou desítku uzavíral spokojený Estonec Tänak s Fordem. V kategorii juniorů, určené pro piloty mladší patnácti let, se po celou soutěž taktéž tvrdě bojovalo. Z prvenství se nakonec znovu radoval „Čamlíkovec“ Štefka s modrou Imprezou, stříbrným mladíkem v cíli byl Jindra Mašláň, na stupních vítězů je pak doplnil Grzegorz Grzyb. Jump Rally byla též hodnocena do F2 Trophy, nejrychlejší dvoukolku do cíle přivezl Stéphane Sarrazin, jako druhý dojel průběžně vedoucí jezdec této atraktivní kategorie Jirka Pavlík, bronzový byl Američan Kosmides. Letošní ročník Jump Rally patřil tedy opět mezi závody naplněné spoustou hezkých soubojů a výsledkových zvratů a dočkali jsme se taky nejednoho překvapení. Soutěž to byla vcelku dlouhá a poměrně náročná, zejména pak asfaltová část, jejíž charakteristika ovšem nebyla po chuti některých jezdců. Pořadatel ale odvedl kus práce a závod měl hladký průběh, ke kterému přispělo též počasí, jenž se až na malý dopolední „úlet“ vydařilo.

---

Ohlasy některých jezdců:

Bernd Casier (1.) :
„Jump Rally je náročná jak traťově, tak i velkým množstvím diváků na asfaltové pasáži . Tahle rally patří opět k mým oblíbeným soutěžím. Nové nastavení vozu, plus nové servo, dostálo svého, a šlo to taky vidět na výsledcích jednotlivých erzet. Po první šotolinové etapě jsem byl jen 9 sekund za Ayrtonem Sennou a po dohodě s týmem se rozhodlo zkusit zatáhnout. Nasadili se nové pneu a hurá na shakedown. Tam to vypadalo bledě, jelikož to hodně klouzalo. Ale při soutěži tomu bylo jinak. S autem jsem si mohl dovolit víc, než je zdrávo, tak jsem se to snažil držet co to dalo. To se projevilo na pár kvalitních časech, jenž stačily k premiérovému vítězství. Děkuji strašně moc Thirymu, který mi vyšel vstříc a nastavil mi vůz jak se patří. Dále pak chci poděkovat mechanikům našeho týmu a  Lukinovi "Zámkovi" za psychickou podporu. A v neposlední řadě taky pořadatelům za vydařené tratě.“

Ayrton Senna (3.) :
„Na tento závod jsem z Malé Skály vyrazil sám, protože u nás byl vyhlášený hudební festival Benátská noc a ostatní dali přednost "kultuře". Areál u Pepy Jandouše na zahradě je moc pěkný, jen chybí možnost příjezdu blíž k místu (ta zahrada je nekonečná). Dokázal bych si představit i celý závod na této zahradě, neb přesun uprostřed dne není z hlediska časového ideální řešení. Po pěti odjetých šotolinových erzetách jsem byl ve vedení, i když s minimálním náskokem asi 9. sekund. Pepa sliboval, že ten asfalt bude ještě víc "zamotaný" než při podniku MČR Který se jel v této lokalitě před třemi týdny), ale bohužel opak byl pravdou. Vzhledem k mému věku na mě musel model každou chvíli počkat a ani nastavení podvozku nebylo ideální (když velká svornost předního diferenciálu způsobovala nedotáčivost). Na dlouhých rovinách "kluziště" bylo naopak auto příliš pomalé (mám nejpomalejší převod), což jsem si uvědomil až doma, když jsem se snažil přijít na příčiny těch ztrát. Díky tomu, že Bruno Thiry skončil na druhém místě, tak se mi ten doposud bezproblémový boj o titul řádně zdramatizoval. Jinak zázemí asfaltové části soutěže bylo nadstandardní, včetně ozvučení, krytých stolů a židlí pro závodníky, občerstvení, vše tohle byla paráda. Z mého pohledu bych ale do budoucna doporučil buď jet jen šotolinu u Pepy na zahradě, nebo pouze asfalt a najmout" "inženýra", který postaví celou trať ve sportovním areálu.“

Cédric Robert (5.) :
„Závod se pro nás vyvíjel příznivě. Jako obvykle jsme začali pomaleji a po páté RZ jsme figurovali na pěkném třetím místě. Bohužel přechod na asfaltovou část znamenal propad ve výsledkové listině. To bylo způsobeno i tím, že úsek shakedownu byl naprosto odlišný od ostatní tratě. Navíc v šesté a sedmé erzetě mě postihla zdravotní komplikace. Nicméně nasazení nových podvozkových komponentů se projevilo přínosně. Negativně na letošní Jump Rally musíme hodnotit stavbu asfaltové části tratě - výjezd mimo stadiony byl zbytečný, což se podepsalo i na nedostatku materiálu pro lepší vyznačení tratě. Kombinace dvou povrchů v jednom dni program protahuje a závodu chybí spád. Za podmínek, které tentokrát na Jump Rally panovaly, jsme spokojení s dosaženým výsledkem.“

Láďa Ladin (7.) :
„Jsem za sedmé místo na Jump Rally, kde byli rychlostní zkoušky často až šílené, velice rád. Konečně díky dobrému počasí v této lokalitě jsme si mohli postupně zvykat na místní podmínky a různorodost skvěle připravených tratí. Obzvláště jsme si vychutnali dlouhé asfaltové vložky. Byl to zážitek a krásné svezení. Chtěli jsme posbírat co nejvíce bodů v této konkurenci dobrých a zkušených posádek, a to se nám povedlo. Cíl dostat se do první desítky byl splněn. Díky patří všem, kteří se podíleli na této krásné soutěži, především pořadateli za úžasné šotolinové tratě na domácí půdě.“

Nico Vouilloz (9.) :
„Šotolinová část rally nám vyšla na jedničku a nebýt jezdeckých chyb, mohlo to být ještě lepší. Ale přechod na odpolední asfaltovou část závodu vůbec nevyšel a trápil jsem se. Vyvrcholilo to zablouděním na poslední RZ a následnou mega ztrátou, naštěstí jsem i tak dokončil rally na bodech. Šotolina super, ale asfalt, tam je to letos trápení.“

Stéphane Sarrazin (11.) :
„Na závody do Nedachlebic jsme postavili nový vůz Volkswagen Scirocco s pohonem přední nápravy a premiéra dopadla na jedničku. Konkurence byla veliká a na šotolině to bylo hodně vyrovnané a pořadí se měnilo po každém měřeném úseku. Do druhé etapy jsme s novým vozem nastupovali z první příčky v F2 a ta se nám podařila udržet i na asfaltu. Auto jelo bez problémů a mechanici si zaslouží poděkování za kvalitně připravené auto. Na Slováckou Rally budeme dělat jen údržbu a nastavení vozu zůstane stejné, protože se osvědčilo.“

Freddy Loix (22.) :
„Na tuto soutěž jsme se vydali s očekáváním, jaký výsledek nám přinese nové nastavení elektroniky, se kterým jsme startovali prakticky poprvé v ostrém závodě. Šlo to dobře, zejména na hezkých šotolinových tratích v zahradě jsme si to užívali a dařilo se nám zajíždět dobré časy v erzetách. Na delší asfaltovou část jsme nastupovali pozitivně naladěni, ovšem vše bylo nakonec jinak. Co se nám podařilo vybojovat na šotolině, to jsme na asfaltu velmi rychle ztratili. Naše nevalné časy byly způsobené především charakteristikou tratí, která nám vůbec nevyhovovala. Nebylo to špatné, ovšem pasáž, kdy bylo potřeba oběhnout celý areál ve velké rychlosti, byla zbytečná a vůbec nebyla o závodění, ale jen o běhání s pramalou sportovní hodnotou. Tohle bohužel docela degradovalo jinak pěknou rally, což v průběhu potvrzovala i slova dalších jezdců. Ve finále jsme se proto soustředili pouze na zdárné dokončení soutěže bez ohledu na výsledek.“